Gartman: Ropa se nad 55 USD nedostane roky

20. září 2016 v 21:06 | Tolman |  Politika
Podle analytika Dennise Gartmana se ceny ropy následujících několik let nedostanou nad hranici 55 USDza barel. Hlavním důvodem bude přetrvávající stav přebytku produkce nad celkovou poptávkou, jež bude limitovat prostor pro případný růst cen. Potvrzuje to vývoj tzv. "contanga" tedy rozdíl mezi cenou termínovaných obchodů a cenou okamžitých dodávek. Dokud se bude contango udržovat na zvýšené úrovni a dokud se bude ropa nabízet k uskladnění, do té doby bude cenový vývoj ropy shora limitovaný s tendencí spíše k poklesu.
Situaci nijak výrazně neovlivní ani případná dohoda Ruska a Saúdské Arábie na nějaké formě zastropování produkce, protože jejich absenci růstu vynahradí okamžitě jiné producenti hlavně z řad alternativních těžařů v USA.
Podle Gartmana nyní v US břidlicovém sektoru nejsou schopni při současných cenách fungovat pouze skutečně naprosto neschopní producenti. Nikdo jako Saudové, Rusové či kdokoli jiný nemůže americkým producentům cokoli ohledně jejich těžby diktovat a oni sami ji omezovat určitě nebudou. Z toho důvodu se Gartman domnívá, že prostor pro růst i pokles cen je nyní výrazně limitován. Ceny se budou po několik let pohybovat mezi 35 USD za barel na spodní a 55 USD na horní hranici.
 

Ruské volby....

19. září 2016 v 18:03 | clay |  Politika


Kdyby byl Peroutka fascinovaný fašismem, nešel by do koncentráku. Kdyby nebyl Zeman fascinovaný bolševismem, nevstoupil by do KSČ

3. září 2016 v 22:53 | clay |  Po kapkách
kdyby byl Peroutka fascinovaný fašismem, nešel by do koncentráku. Kdyby nebyl Zeman fascinovaný bolševismem, nevstoupil by do KSČ

Už vím, kým je fascinován. Zeman je fascinován Stalinem


 


Tak si to shrňme

31. srpna 2016 v 14:03 | clay |  Po kapkách
tak si to shrňme. Do EU každoročně dorazí 500-800 tisíc non-EU imigrantů každý rok.
Imigranti docházeli dávno předtím, než došlo k údajnému pozvání a to navzdory nevstřícnosti německé vlády.
Vzpomeňme na plačící holčičku. Nevstřícně se Německo stavělo jak ke kvótám, tak k problémům Řecka a Itálie. Přesto uprchlíci přicházeli...Merkelová nikoho nepozvala. Syřanům, kteří už byli v Maďarsku slíbila zrychlené řízení bez nutnosti návratu do první země, až když se humanitární situace v Maďarsku stávala neúnosnou.


A aby ta potyčka s mytologií byla šťavňatější uvedu pár faktů
http://i.imgur.com/gR7gITU.png
http://i.imgur.com/iygTyND.png
do "pozvání" 300.000 žádostí o azyl
Inserted by url2image extensionhttp://i.imgur.com/9QDw0GO.png
za celý rok 476.000 žádostí o azyl

Takto to asi skutečně bylo

18. července 2016 v 19:49 | clay |  Politika

Zajímavé vysvětlení střetu Erdogana a vládnoucí strany AKP s armádou nastínil list The Financial Times. Erdogan vyhrál desatery volby v řadě od roku 2002. Armáda se pokusila AKP zakázat po jejím druhém masivním vítězství ve všeobecných volbách v roce 2007 a zamezit tak nástupu k moci, ale ustoupila po mohutné vládní čistce, která poslala jednoho z deseti generálů za mříže a připravila vrchní velení armády o značnou část moci. V armádě panuje nespokojenost. Nejen proto, že ztratila dřívější vliv, ale také kvůli turecké politice v Sýrii. Vláda až donedávna dovolovala příliv dobrovolníků a zbraní do Sýrie, což umožnilo Islámskému státu vybudovat si v zemi síť svých buněk.


Posttreperendění II

29. června 2016 v 10:21 | clay |  Alandy nepodepsaly!

Protiunijní používají strašáka Bruselu k tomu, aby odvedli pozornost občanů od faktu, že v EU o nich spolurozhodují jejich jimi volení premiéři v Radě, že spolurozhodují jejich jimi volení poslanci v EP a spolurozhoduje voleným parlamentem volená EK. A teď příjde to hlavní. Protiunijní říkají, my nechceme předávat pravomoci zlému, nikým nevolenému Bruselu (ani slovo o EP+EK+Rada) a tím de facto udržují demokratické deficity, které pak následně kritizují. K demokracii patří to, že rozhoduje většina, nikoliv to, že menšina vetuje

Ota Jelínek 81805

sice stále vysoce oceňuji britské pojetí demokracie, nicméně postoj současných britských představitelů je pro mne značným zklamáním:

1) Na Davidu Cameronovi oceňuji jeho zásadový postoj, kdy jako leader kampaně za setrvání Velké Británie v EU oznámil po Brexitu svou rezignaci, nicméně fakt nechápu, proč ještě ve středu Cameron vyhlašoval, že ve své premiérské funkci setrvá bez ohledu na výsledek Brexitu - myslím si, že Cameron měl už před referendem jasně spojit svůj post premiéra s výsledkem referenda, přispělo by to k vyjasnění situace už před Brexitem a je dosti možné, že by i samotné referendum dopadlo jinak

2) Hlavní část kampaně za Brexit vedla velká část konzervativců a UKIP, nyní však vychází podle všeho najevo, že tyto strany neměly vypracován žádný "jízdní řád", co budou dělat v případě úspěchu Brexitu, pro mne to je naprosto nezodpovědné a nepochopitelné jednání

3) A už vůbec groteskní chování je hlavních lídrů kampaně za Brexit:

a) Nigel Farage se zmohl jen na uštěpačné poznámky v Evropském parlamentu bez jakéhokoliv nástinu dalšího postupu

b) Boris Johnson od úspěchu referenda dokonce úplně "zmizel"

Podle všeho lídři Brexitu ani jejich strany důsledky Brexitu neměly zanalyzovány, což vypovídá smutné svědectví o těchto politicích i jejich stranách



Legislativa EU #7Třetí čtení v Evropském parlamentu a Radě

28. června 2016 v 23:36 | clay |  Politika
Celý text
Společný návrh se odesílá ke schválení současně Parlamentu a Radě. Přijímání rozhodnutí nepodléhá žádnému konkrétnímu pořadí. Spoluzákonodárci mají 6 (po společné dohodě 8) týdnů na rozhodnutí, přičemž text nesmějí měnit. V Parlamentu se o společném návrhu nejdříve vede rozprava na plenárním zasedání a teprve poté se o něm hlasuje. V případě, že Parlament a Rada společný návrh schválí, je legislativní akt přijat. V případě, že jeden z nich nebo oba orgány návrh zamítnou nebo ho neprojednají včas, legislativní akt zaniká a postup je ukončen. Lze jej znovu zahájit pouze novým návrhem Komise.
  1. V případě, že dohodovací výbor společný návrh schválí, celý Evropský parlament a Rada musí návrh schválit ve třetím čtení. Oba orgány hlasují o společném návrhu samostatně, není nikterak možné jej dále pozměnit.
  2. Po úspěšném ukončení dohodovacího řízení je na základě společného pracovního dokumentu a všech úprav dohodnutých v dohodovacím řízení připraven společný návrh. Nejdříve je vytvořen v jednom jazyce a následně je přeložen do ostatních úředních jazyků. Původní jazykové znění společného návrhu je zasláno členům delegace.
  3. Dokončený společný návrh, který prošel právně jazykovou revizí jak v Parlamentu, tak v Radě, je spolupředsedy dohodovacího výboru formálně předán předsedovi Parlamentu a úřadujícímu předsedovi Rady. K jejich průvodnímu dopisu jsou přiložena všechna prohlášení orgánů.
  4. Třetí čtení se uskutečňuje ve lhůtě šesti týdnů od data tohoto dopisu. Časovou lhůtu lze z podnětu Parlamentu a Rady a vzájemnou dohodou mezi oběma orgány prodloužit o další dva týdny.
Parlament
  1. Během tohoto šestitýdenního (případně osmitýdenního) období členové delegace obdrží pro informaci ve svých jazycích konečný společný návrh spolu se zprávou, která popisuje jednotlivá stádia a výsledky dohodovacího řízení, včetně záznamu o hlasování delegace o ukončení dohodovacího řízení. Konečný společný návrh, zpráva vypracovaná zpravodajem a předsedou delegace a průvodní dopis včetně všech prohlášení orgánů se zašlou oddělením pro zasedání Parlamentu. V tomto okamžiku jsou všechny různé jazykové verze textu dohody zveřejněny na internetové stránce Parlamentu.
  2. Před hlasováním o společném návrhu probíhá v plénu rozprava o výsledcích jednání a dohodě dosažené (nebo nedosažené) s Radou. Rozprava obvykle začíná prohlášením místopředsedy, který předsedal delegaci, a zpravodaje. Poté Parlament o společném návrhu hlasuje v plénu. Schválení vyžaduje prostou většinu odevzdaných hlasů, jinak se společný návrh zamítá.
  3. Až do ledna 2015 Parlament zamítl společný návrh ve třech případech:
Rada
  1. Společný návrh musí schválit také Rada, která zpravidla dává přednost tomu, že hlasuje až po třetím čtení v Parlamentu. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.
  2. Schválení společného návrhu Radou obvykle nepředstavuje žádný problém, neboť delegace Rady v dohodovacím výboru je tvořena jedním zástupcem z každého členského státu. Rada dosud dohodu, které bylo v dohodovacím řízení dosaženo, nikdy nezamítla.
  3. Pokud některý orgán není schopen společný návrh schválit, celý normotvorný postup je ukončen: lze jej znovu zahájit pouze novým návrhem Komise.
  4. Je-li text přijat Parlamentem i Radou, předkládá se k podpisu předsedovi a generálnímu tajemníkovi Evropského parlamentu a Rady a poté se zveřejní v Úředním věstníku.

Legislativa EU #6 Dohodovací řízení

28. června 2016 v 23:35 | clay |  Politika
Celý text
Do 6 týdnů (s možností prodloužení na 8) od zamítnutí postoje Parlamentu z druhého čtení Radou, svolají předsedové Rady a Evropského parlamentu dohodovací výbor tvořen stejným počtem poslanců EP a zástupců Rady. Dohodovací výbor má na přijetí rozhodnutí o společném návrhu, který se zakládá na postojích Parlamentu a Rady z druhého čtení, 6 týdnů (s možností prodloužení na 8). V případě, že dohodovací výbor 1) společný návrh neschválí, navrhovaný legislativní akt zaniká a postup se ukončí. V případě, že dohodovací výbor 2) společný návrh schválí, postupuje se ke třetímu čtení Evropskému parlamentu a Radě.
  1. Jestliže Rada všechny pozměňovací návrhy Parlamentu ve druhém čtení neschválí, je svolán dohodovací výbor.
  2. V rámci dohodovacího výboru probíhá přímé jednání mezi dvěma normotvornými orgány (Evropským parlamentem a Radou) s cílem dosáhnout dohody ve formě společného návrhu.
  3. Dohodovací výbor musí být svolán do 6, případně 8 týdnů (bylo-li prodloužení této lhůty schváleno), od ukončení druhého čtení v Radě a oficiálního uvědomění Parlamentu o tom, že Rada pozměňovací návrhy Parlamentu z druhého čtení nepřijímá.
  4. Každý legislativní návrh, který vyžaduje dohodovací řízení, je v rámci konkrétního dohodovacího výboru projednáván zvlášť.
  5. Dohodovací výbor svolává předseda Rady se souhlasem předsedy Parlamentu. Tento výbor je považován za svolaný dnem konání jeho první schůze.
  6. Výbor má ode dne konání první schůze 6 týdnů na to, aby vyjednal a schválil společný návrh, přičemž tuto lhůtu lze z podnětu Parlamentu nebo Rady a vzájemnou dohodou mezi oběma orgány prodloužit o další 2 týdny.
  7. Výbor před oficiálním zahájením své práce vede přípravná třístranná jednání a technická jednání. Výbor tato jednání započne, jakmile je zřejmé, že rada pozměňovací návrhy Parlamentu z druhého čtení nepřijme. Schůze dohodovacího výboru mohou být přerušeny třístrannými jednáními.
  8. Třístranná a technická jednání dávají dohromady malé týmy vyjednavačů z Parlamentu, Rady a Komise, přičemž každý z těchto týmů podává zprávy své příslušné delegaci v rámci dohodovacího výboru.
  9. Parlament je v třístranných jednáních zastoupen předsedou delegace v dohodovacím výboru, předsedou příslušného parlamentního výboru a zpravodajem, jemuž jsou nápomocni členové parlamentního sekretariátu pro dohodovací řízení a případně jeden člen právní služby.
  10. Rada je zastoupena zástupcem stálého zástupce nebo stálým zástupcem (předsedou Coreperu I resp. II) členského státu, který má předsednictví, jemuž jsou nápomocni členové sekretariátu Rady, včetně její právní služby.
  11. Evropská komise je zastoupena generálním ředitelem oddělení, které bylo daným spisem pověřeno, jemuž jsou nápomocni odborníci, právní služba a správní oddělení Komise.
  12. Neformálních technických třístranných jednání se obvykle účastní odborníci a úředníci těchto tří orgánů.
  13. Třístranná jednání jsou založena na "pracovním dokumentu ve čtyřech sloupcích", v němž jsou vyjádřeny postoje Parlamentu a Rady:
    1. postoj Rady přijatý v prvním čtení
    2. pozměňovací návrhy Parlamentu z druhého čtení
    3. postoj Rady k pozměňovacím návrhům Parlamentu (přijetí, zamítnutí nebo případně kompromisní znění)
    4. postoj delegace Parlamentu k návrhům Rady.
  14. Obě delegace hledají v průběhu jednání kompromis k těm pozměňovacím návrhům, které se značně odlišují. Za tímto účelem může být požadována dodatečná podrobná práce na návrzích v malých pracovních skupinách na politické či technické úrovni.
  15. Výsledky každého třístranného jednání předloží příslušní vyjednavači delegacím Parlamentu a Rady ke schválení a v případě potřeby se dohodnou další třístranná jednání nebo neformální schůzky.
  16. Dohodovací výbor jako takový se skládá ze dvou delegací o stejném počtu zástupců: delegace Evropského parlamentu a delegace Rady.
    1. Delegaci Rady tvoří zástupce každého členského státu (ministři nebo mnohem častěji členové Výboru stálých zástupců vlád členských států Coreperu). Delegaci Rady předsedá ministr, který předsedá Radě, která je tímto spisem pověřená. Delegace Rady jedná kvalifikovanou většinou, vyjma oblastí, u nichž Smlouva vyžaduje jednomyslnost.
    2. Delegaci Parlamentu tvoří stejný počet poslanců EP a jejich zástupců (tj. 28 + 28), kteří mohou volit pouze tehdy, je-li poslanec jejich politické skupiny nepřítomen. Stálými členy dohodovacího výboru jsou tři místopředsedové EP, kteří se v úloze předsedání výboru střídají. Zbývajících 25 poslanců EP v delegaci je jmenováno politickými skupinami, v poměru k velikosti každé této skupiny v Parlamentu. Většina je obvykle vybrána z parlamentního výboru, který je pro daný spis příslušný. Delegace se ve většině případů snaží jednat na základě konsensu. Při hlasování jsou rozhodnutí delegace přijímána většinou hlasů všech svých členů (tj. v současné době 15 hlasů). Více informací o delegaci Parlamentu v dohodovacím výboru lze najít níže.
    3. Jednání dohodovacího výboru se účastní také Komise zastoupena v zásadě komisařem, který byl spisem pověřen, a jehož úkolem je dosáhnout sblížení postojů Parlamentu a Rady.
  17. Stejně jako v případě třístranných jednání i v dohodovacím výboru je hlavním nástrojem společný pracovní dokument ve čtyřech sloupcích (viz bod 13), který byl přeložen do všech úředních jazyků. Výbor má rovněž k dispozici návrh Komise a její stanovisko k pozměňovacím návrhům Parlamentu z druhého čtení.
  18. Dohodovacímu výboru předsedá místopředseda Parlamentu společně s ministrem členského státu, který má předsednictví. Výbor se schází střídavě v prostorách Parlamentu a Rady, zejména pak v Bruselu.
  19. Většina schůzí dohodovacího výboru začíná třístranným jednáním, na němž oba normotvůrci vyjasňují své postoje na základě mandátů, jež jim svěřily jejich příslušné orgány. Komise se tato jednání snaží usnadnit.
  20. Orgán, který pořádá první schůzi dohodovacího výboru, je odpovědný za úpravu společného návrhu a průvodní dopis a po definitivním přijetí legislativního aktu Parlamentem a Radou také za jeho podepsání předsedy obou orgánů a následně za jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
  21. Jestliže delegace Parlamentu a Rady nedosáhnou v dohodovacím výboru dohody, celý návrh zaniká. Nový postup lze znovu zahájit pouze novým návrhem Komise. Až do ledna 2015 dohodovací výbor nedosáhl dohody o společném návrhu pouze ve čtyřech případech ("Hlasová telefonní komunikace" (1994), "Výbor pro cenné papíry" (1998), "Směrnice o pracovní době" (2009) a "Nařízení o nových potravinách"(2011)).
    http://www.europarl.europa.eu/oeil/popups/ficheprocedure.do?reference=2004/0209
    http://www.europarl.europa.eu/oeil/popups/ficheprocedure.do?lang=en&reference=2008/0002
  22. Jestliže delegace Parlamentu a Rady dosáhnou kompromisu, musí dohodovací výbor schválit "společný návrh". Delegace Rady tento návrh schvaluje kvalifikovanou většinou (nebo jednomyslně v případech stanovených Smlouvou), zatímco delegace Parlamentu hlasuje prostou většinou všech svých členů.
  23. Jakmile je dosaženo dohody o společném návrhu v dohodovacím výboru (či následně ve formě výměny dopisů mezi spolupředsedy výboru), generální sekretariát orgánu, v jehož prostorách se konala první schůze, připraví návrh legislativního textu, a to v zásadě v jazyce, kterým se komunikovalo při jednáních. Prozatímní znění se po ukončení jednání neprodleně vyvěsí na webové stránky Parlamentu:http://www.europarl.europa.eu/code/default_cs.htm.
  24. Po provedení právně-jazykové revize se dokument zpřístupní ve všech úředních jazycích EU.
  25. Spolupředsedové dohodovacího výboru zašlou společný návrh spolu s průvodním dopisem předsedovi Parlamentu a úřadujícímu předsedovi Rady. K tomuto dopisu jsou přiložena všechna prohlášení orgánů. Tento dopis je pro informaci zaslán také zástupci Komise, který se jednání výboru účastnil.
  26. Dohodu dosaženou v dohodovacím výboru musí potvrdit jak celý Parlament, tak Rada. Tyto dva orgány hlasují o příslušném znění společného návrhu zvlášť, bez jakékoli možnosti jej dále pozměnit.

DELEGACE PARLAMENTU V DOHODOVACÍM ŘÍZENÍ

  1. EP je v dohodovacím řízení zastoupen delegací sestávající ze stejného počtu členů, jako má Rada. Delegace je jmenována samostatně pro každý dohodovací postup. Jejím úkolem je zastoupit celý Parlament při jednáních s Radou.
  2. Na začátku každého volebního období nebo pokud dojde v průběhu volebního období v celkovém politickém složení Evropského parlamentu k větším změnám, Konference předsedů určí politické složení delegace v dohodovacím výboru v souladu s relativní silou politických skupin.
  3. Na základě současného politického složení Parlamentu, které je výsledkem voleb v květnu 2014 mají parlamentní delegace v dohodovacím výboru toto složení:
    • EPP: 9 členů
    • S&D: 8 členů
    • ECR: 3 členové
    • ALDE: 2 členové
    • GUE/NGL: 2 členové
    • Zelení: 2 členové
    • EFDD: 2 členové
  4. Tři dotčení místopředsedové mající za dohodovací řízení zvláštní odpovědnost jsou zahrnuti do každé delegace a do kvóty členů každé politické skupiny. Každé delegaci předsedá jeden z těchto tří místopředsedů. Dohodnou se mezi sebou, kdo bude odpovědný za které dohodovací řízení a kdo bude v důsledku toho předsedat které delegaci. Zpravodaj a předseda příslušného parlamentního výboru jsou rovněž členy delegace ex officio a jsou zahrnuti do kvóty svých politických skupin.
  5. Zbývající členové delegace jsou jmenováni jednotlivými politickými skupinami pro konkrétní dohodovací řízení. Většina z nich je z příslušného výboru nebo z výborů, které poskytly stanovisko. Pokud se použije postup s přidruženými výbory, je členem parlamentní delegace zpravodaj každého přidruženého výboru. Politické skupiny musejí také jmenovat stejný počet náhradních členů, kteří se mohou aktivně účastnit jednání delegace, ale hlasovat mohou pouze v případě, že nahrazují plnoprávného člena.
Organizace delegace
  1. Aby mohla započat třístranná jednání, uspořádá delegace Parlamentu ustavující schůzi, jejímž úkolem je poskytnout mandát vyjednávacímu týmu (obvykle místopředsedovi jako předsedovi delegace, předsedovi příslušného výboru a zpravodaji / zpravodajům).
  2. Komise se účastní této ustavující schůze i všech následujících schůzí delegace Parlamentu. Očekává se, že její zástupci představí a vysvětlí stanovisko Komise k pozměňovacím návrhům Parlamentu ze druhého čtení a případně informují o vývoji v Radě, je-li jim znám.
  3. Členové delegace sledují průběžně na jednotlivých schůzích, jak dohodovací řízení pokračuje.
  4. Hlavním cílem schůzí delegace je aktualizace mandátu vyjednávacího týmu a diskuse o kompromisních zněních. Dohoda ohledně určitých pozměňovacích návrhů nebo kompromisních návrhů je dosažena na základě všeobecného souhlasu. Jestliže některé otázky zůstávají nevyřešeny, dá delegace vyjednávacímu týmu pokyny, jimiž se má při dalším jednání s Radou řídit. Parlamentní delegace zvažuje také procesní záležitosti, např. zda je potřeba dohodnout další schůzku třístranných jednání nebo zda je možno svolat dohodovací výbor a pokud ano, tak kdy.
  5. Delegace na konci postupu dohodu, jíž bylo v dohodovacím řízení dosaženo, formálně schválí nebo zamítne. Delegace se snaží jednat na základě konsensu. V případě, že je třeba hlasovat, vyžaduje schválení podporu absolutní většiny členů (nejméně 15 z celkových 28).
  6. Delegaci je nápomocna správa Parlamentu, sekretariát pro dohodovací řízení a postup spolurozhodování a speciální služby, jakými je právní služba, právníci-lingvisté a tisková služba.

Legislativa EU #5 Druhé čtení v Radě

28. června 2016 v 23:34 | clay |  Politika
Celý text
Rada má na posouzení postoje Parlamentu z druhého čtení 3 měsíce, které lze případně prodloužit až na 4 měsíce. Rada je rovněž informována o postoji Evropské komise k pozměňovacím návrhům Parlamentu z druhého čtení. Rada buď 1) schválí pozměňovací návrhy Parlamentu, čímž se legislativní akt považuje za schválený, nebo 2) všechny pozměňovací návrhy neschválí. V takovém případě svolá předseda Rady po dohodě s předsedou Parlamentu schůzi dohodovacího výboru.
  1. Radě začíná běžet lhůta pro druhé čtení poté, co obdržela pozměňovací návrhy Evropského parlamentu z druhého čtení ve všech úředních jazycích.
  2. Rada má nyní 3, případně 4 měsíce na to, aby jednala.
  3. Rada může pozměňovací návrhy Parlamentu přijmout nebo zamítnout. Dříve, než učiní své rozhodnutí, obdrží stanovisko Komise.
  4. Postup se podobá přípravě postoje Rady v prvním čtení: příslušná pracovní skupina připraví postoj, který je předložen Coreperu a přijat Radou.
  5. Aby byla jednání úspěšná, Parlament a Rada zahájí jednání o druhém čtení ve chvíli, kdy se návrh nachází v Parlamentu, zejména v případě, kdy se zdá, že bude dosaženo dohody ve druhém čtení.
  6. Tyto neformální kontakty mohou mít podobu dvoustranných setkání mezi zástupci Parlamentu a předsednictví Rady nebo podobu třístranných setkání, jichž se účastní i Komise, což se děje podstatně častěji. Vzhledem k tomu, že tyto kontakty probíhají ad-hoc, není písemně stanovena žádná standardní podoba zastoupení, zpravidla se však těchto setkání účastní parlamentní zpravodaj (kterého případně doprovází stínoví zpravodajové z jiných politických skupin) a předseda příslušné pracovní skupiny Rady, jemuž je nápomocno správní oddělení Rady. Komise je obvykle zastoupena úředníky, kteří byli tímto spisem pověřeni, jimž je nápomocen generální sekretariát Komise a právní služba.
  7. Účelem těchto kontaktů je dosáhnout takové dohody o balíčku pozměňovacích návrhů, která by byla přijatelná pro Radu i Parlament. Důležité je rovněž stanovisko Komise, neboť toto stanovisko je směrodatné pro způsob, jakým Rada hlasuje o pozměňovacích návrzích Parlamentu.
  8. V případě, že jsou jednání úspěšná, předseda Coreperu zašle předsedovi příslušného parlamentního výboru dopis, v němž se Rada zavazuje pozměňovací návrhy Parlamentu schválit, jsou-li v souladu s kompromisem stanoveným společně Radou a Parlamentem.
  9. Kompromisní pozměňovací návrhy jsou poté předloženy buď ve výboru nebo častěji přímo na plenárním zasedání. Tyto návrhy jsou obvykle podepsány společně zpravodaji zastupujícími svoji skupinu a všemi stínovými zpravodaji, kteří jsou smluvními stranami dohody, aby byla v co nejvyšší míře zajištěna záruka dosažení potřebné většiny. Příslušné politické skupiny Parlamentu koordinují své hlasy tak, aby bylo pozměňovacích návrhů vyjednaných v Radě pokud možno dosaženo.
  10. Počet hlasů potřebných ve druhém čtení v Radě závisí na stanovisku Komise k pozměňovacím návrhům Parlamentu. Pozměňovací návrhy, k nimž Komise podává kladné stanovisko, mohou být v Radě přijaty kvalifikovanou většinou. U pozměňovacích návrhů, k nimž Komise podává negativní stanovisko, se vyžaduje jednomyslné přijetí Radou.
  11. Schválí-li Rada všechny pozměňovací návrhy Parlamentu z druhého čtení, legislativní akt se považuje za přijatý. Legislativní text podepisuje předseda a generální tajemník Evropského parlamentu a Rady a následně je zveřejněn v Úředním věstníku.
  12. V případě, že Rada všechny pozměňovací návrhy Parlamentu neschválí, předseda Rady po dohodě s předsedou Evropského parlamentu svolají do šesti týdnů od zamítnutí Radou schůzi dohodovacího výboru, přičemž tuto lhůtu lze případně o dva týdny prodloužit.

Legislativa EU #4 Druhé čtení v Evropském parlamentu

28. června 2016 v 23:32 | clay |  Politika
Celý text
Evropský parlament má na posouzení postoje Rady 3 měsíce, které lze případně prodloužit až na 4 měsíce. Postoj Rady se nejprve postupuje věcně příslušnému výboru, který připraví doporučení pro druhé čtení v Parlamentu. O doporučení, včetně případných pozměňovacích návrzích, jejichž počet je však omezený, se hlasuje v plénu. Druhé čtení může mít čtyři výsledky: 1) Parlament schválí postoj Rady a legislativní akt je přijat; 2) Parlament nestihne přijmout rozhodnutí ve stanovené lhůtě, čímž se legislativní akt považuje za přijatý ve znění pozměněném v prvním čtení Rady; 3) Parlament zamítne postoj Rady z prvního čtení, čímž legislativní akt není přijat a postup je ukončen; 4) Parlament předloží pozměňovací návrhy k postoji Rady z prvního čtení a postoupí svůj postoj Radě ke druhému čtení.
  1. Jestliže Rada s postojem Evropského parlamentu z prvního čtení nesouhlasí, přijímá postoj Rady přijatý v prvním čtení, který postoupí Parlamentu. Parlament obdrží rovněž sdělení Komise, v němž Komise vysvětluje svůj postoj k postoji Rady a důvod, proč ho podporuje nebo se proti němu staví.
  2. Dokumentace Parlamentu obsahuje:
    • postoj Rady v prvním čtení
    • veškerá prohlášení v zápisech z jednání Rady o přijetí společného postoje
    • odůvodnění Rady týkající se přijetí společného postoje
    • postoj Komise
  3. Po obdržení a ověření dokumentace učiní předseda na plenárním zasedání oznámení o obdržení postoje Rady z prvního čtení a sdělení Komise. Spis je automaticky postoupen příslušnému výboru, jímž je tentýž výbor jako v prvním čtení. Dokumenty jsou dostupné ve všech úředních jazycích.
  4. Na rozdíl od prvního čtení se na druhé čtení vztahují přísné lhůty. Parlament musí jednat do 3 měsíců (EP nebo Rada ovšem mohou požádat o prodloužení této lhůty na 4 měsíce). Zatímco Parlament pokládá za první den této lhůty oznámení o postoji Rady z prvního čtení učiněné na plenárním zasedání, Rada tuto lhůtu počítá ode dne přijetí postoje Rady z prvního čtení, což je v zásadě pondělí v týdnu, kdy probíhá plenární zasedání.
  5. Druhé čtení ve výboru je velmi podobné postupu v prvním čtení, ovšem s tím rozdílem, že textem, který se má změnit, je postoj Rady z prvního čtení a nikoli návrh Komise. Zprávu připravuje pouze příslušný výbor a nejsou přijímána žádná stanoviska jiných výborů.
  6. Rada může být vyzvána, aby svůj postoj představila na první schůzi příslušného výboru.
  7. Zpravodaj (obvykle tentýž poslanec EP, který sestavil zprávu pro první čtení) vypracuje návrh doporučení, tj. zprávu pro druhé čtení.
  8. Návrh doporučení obsahuje pozměňovací návrhy navrhované zpravodajem. Doplňující pozměňovací návrhy může předložit pouze řádný nebo náhradní člen příslušného výboru.
  9. Pro pozměňovací návrhy ve druhém čtení jsou ve výboru a v plénu stanovena omezení. Jsou přípustné pouze v případě, že mají za cíl:
    1. obnovit jako celek nebo částečně postoj přijatý Parlamentem v prvním čtení
    2. dosáhnout kompromisu mezi Parlamentem a Radou
    3. změnit část textu Rady, která nebyla zahrnuta do původního návrhu Komise nebo se od něho obsahově liší
    4. zohlednit nové skutečnosti nebo právní stav, které nastaly v době od prvního čtení
  10. Předseda příslušného výboru rozhodne o přípustnosti pozměňovacích návrhů.
  11. Pokud se v době od prvního čtení konaly volby do EP, může předseda rozhodnout, že omezení přípustnosti se neuplatní.
  12. Výbor může před přistoupením k hlasování požádat předsedu a zpravodaje o projednání pozměňovacích návrhů ve výboru za přítomnosti zástupce Rady a příslušného komisaře. Zpravodaj může na základě tohoto projednání předložit kompromisní pozměňovací návrhy.
  13. Výbor o pozměňovacích návrzích a doporučeních pro druhé čtení rozhoduje prostou většinou.
  14. Po ukončení hlasování ve výboru je doporučení předáno k projednání na plenárním zasedání.
  15. Doporučení navrhuje schválit, změnit nebo zamítnout postoj Rady v prvním čtení a zahrnuje krátké odůvodnění navrženého rozhodnutí.
  16. Postoj Rady a doporučení výboru ze druhého čtení jsou automaticky zařazeny do návrhu pořadu plenárního zasedání na středu před uplynutím lhůty pro druhé čtení v Parlamentu, ale může být projednáván i na dřívějším plenárním zasedání.
  17. Pozměňovací návrhy k projednání v plénu může předložit příslušný výbor, politická skupina nebo alespoň 40 poslanců.
  18. Pro pozměňovací návrhy k projednání v plénu a ve výboru existují tatáž omezení. Předseda parlamentu rozhodne o přípustnosti pozměňovacích návrhů předložených k projednání v plénu. Jeho rozhodnutí je konečné.
  19. Před hlasováním o pozměňovacích návrzích v plénu může předseda požádat Komisi o vyjádření, zda je bude ochotna přijmout.
  20. V takovém případě příslušný komisař v průběhu rozpravy v plénu, jež předchází hlasování, vysvětlí postoj, který k těmto pozměňovacím návrhům zaujímá Komise. Tak jako v případě prvního čtení, i v tomto případě je postoj Komise připraven skupinou pro interinstitucionální vztahy a následně schválen komisaři.
  21. K předložení svých připomínek může být vyzvána také Rada.
  22. Druhé čtení může mít tyto výsledky:
    1. zamítnutí postoje Rady z prvního čtení
    2. absence hlasování v Parlamentu ve stanovené lhůtě
    3. schválení postoje Rady z prvního čtení bez pozměňovacích návrhů (dohoda (na začátku) druhého čtení)
    4. předložení pozměňovacích návrhů k postoji Rady z prvního čtení Parlamentem
  23. Příslušný výbor, politická skupina nebo nejméně 40 poslanců může předložit návrh na zamítnutí postoje Rady. Návrh musí být přijat většinou všech poslanců Evropského parlamentu, tj. absolutní většinou. O takovém návrhu se jedná dříve, než se přistoupí ke hlasování o pozměňovacích návrzích.
  24. Zamítnutím postoje Rady v prvním čtení je legislativní postup ukončen. Lze jej znovu zahájit pouze novým návrhem Komise. Do ledna 2015 se tak stalo jen jednou, a to v červenci 2005 v případě směrnice o softwarových patentech (směrnice o patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem). Postoj Rady byl zamítnut naprostou většinou poslanců EP (648 proti 14, přičemž 18 poslanců se zdrželo hlasování), což tento návrh zničilo. Na základě tohoto případu vyvstala otázka, zda vůbec Komise může návrh, který prošel prvním čtením, stáhnout. Zatímco Komise tvrdí, že má právo stáhnout návrh v jakékoli fázi, Parlament a Rada namítají, že jakmile Rada přijme svůj postoj v prvním čtení, stává se základem pro další postup právě tento postoj, a nikoli návrh Komise; v důsledku toho Komise nemůže stáhnout text, jehož přestává být "vlastníkem"..
  25. Jestliže Parlament neučiní rozhodnutí do uplynutí lhůty, akt se považuje za přijatý v souladu s postojem Rady přijatým v prvním čtení.
  26. Jestliže Parlament schválí postoj Rady v prvním čtení bez pozměňovacích návrhů, musí tak učinit prostou většinou hlasujících poslanců.
  27. Jakmile je legislativní akt přijat, předkládá se k podpisu předsedovi a generálnímu tajemníkovi Parlamentu a Rady a poté se zveřejní v Úředním věstníku.
  28. Parlament může posléze k postoji Rady přijatému v prvním čtení předložit pozměňovací návrhy. Návrhy musejí splňovat kritéria stanovená pro druhé čtení a každý z nich musí být schválen absolutní většinou všech poslanců Parlamentu.
  29. O výsledku tohoto hlasování je informována Rada a Komise.
  30. Smlouva výslovně vyžaduje, aby Komise podala k pozměňovacím návrhům Parlamentu písemné stanovisko, a určuje, jaký typ hlasování se v Radě vyžaduje: má-li například Rada v úmyslu pozměňovací návrhy Parlamentu, k nimž Komise podala negativní stanovisko, schválit, musí tak učinit jednomyslně.

Legislativa EU #3 První čtení v Radě

28. června 2016 v 23:31 | clay |  Politika
Celý text
Přípravné práce v Radě probíhají souběžně s prvním čtením Parlamentu, ovšem Rada může formálně uskutečnit své první čtení pouze na základě postoje Parlamentu. Rada může: 1) schválit postoj EP, čímž se legislativní akt považuje za schválený; nebo 2) přijmout změny k postoji Parlamentu, čímž Rada vydává svůj postoj přijatý v prvnímu čtení, který je poté zaslán Parlamentu ke druhému čtení.
  1. Návrh Komise se odesílá současně Radě a Evropskému parlamentu.
  2. Přípravné práce v Radě tak probíhají souběžně s Evropským parlamentem, Rada ovšem může svůj postoj přijmout teprve po jednání Parlamentu.
  3. Orgány jsou vybízeny k výměně informací o postupu a harmonogramu jednání v rámci řádného legislativního postupu.
  4. Pro první čtení v Radě není stanovena žádná lhůta, stejně jako v případě Parlamentu.
  5. Rozhodnutí Rady jsou připravována v rámci zvláštních pracovních skupin tvořených zástupci členských států, jimž předsedá zástupce země vykonávající šestiměsíční rotující předsednictví, přičemž jim pomáhá sekretariát Rady. Pracovní skupiny předkládají zprávu Výboru stálých zástupců (Coreper, Část I nebo II), který připravuje každé rozhodnutí Rady přijaté na úrovni ministrů.
  6. Rada může před přijetím postoje v prvním čtení uskutečnit dva mezikroky:
    1. Rada může před tím, než Evropský parlament přijme svůj postoj, dosáhnout dohody o podstatě - běžně označované jako obecný přístup: To se ovšem stává jen vzácně, především v případech, kdy je kladen velký důraz na dosažení dohody v prvním čtení.
    2. Mnohem častěji Rada dosáhne "politické dohody", v níž se obecně nastíní její návrh postoje z prvního čtení. Podrobnosti této dohody poté dopracuje pracovní skupina, přičemž právní a jazykovou správnost každého jazykového znění ověří právní odborníci , tj. právníci-lingvisté, a na následující schůzi je dokument formálně přijat jako postoj Rady přijatý v prvním čtení.
    V obou případech Rada dokončí svůj postoj poté, co obdrží pozměňovací návrhy z prvního čtení Parlamentu a výsledný pozměněný návrh Komise.
  7. Postoj z prvního čtení může být přijat bez rozpravy, je-li dohody dosaženo během přípravné fáze (bod "A" pořadu jednání) nebo s rozpravou (bod "B"), ve výjimečných případech pak písemným postupem. V prvních dvou případech jsou jednání veřejná.
  8. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou, vyjma otázek týkajících se daní, sociálního zabezpečení, zahraniční politiky, obrany a operativní policejní spolupráce, u nichž se vyžaduje jednomyslnost.
  9. V prvním čtení Rady mohou nastat čtyři situace:
    1. Jestliže Parlament neschválil žádné pozměňovací návrhy a Rada nemá v úmyslu návrh Komise změnit, může Rada akt přijmout kvalifikovanou většinou. Akt je tedy přijatý.
    2. V případě, že Parlament předložil pozměňovací návrhy, závisí přijetí aktu na skutečnosti, zda Rada schválí všechny pozměňovací návrhy kvalifikovanou většinou, poté, co Komise všechny pozměňovací návrhy Parlamentu zapracovala do svého pozměněného návrhu, nebo jednomyslně, jestliže tak Komise neučinila. Schválí-li Rada všechny pozměňovací návrhy Parlamentu, akt je přijatý.
    Po schválení se akt předkládá k podpisu předsedům a generálním tajemníkům Parlamentu a Rady a poté se zveřejní v Úředním věstníku.
    1. I když to není výslovně stanoveno Smlouvou, obecně platí, že kvalifikovaná většina Rady může návrh Komise zamítnout jako celek.
      Komise se smí kdykoli během prvního čtení rozhodnout, že svůj návrh stáhne nebo změní.
    2. Jestliže Rada neschválí všechny pozměňovací návrhy Parlamentu nebo má v úmyslu předložit vlastní změny, přijímá postoj v prvním čtení.
  10. Znění postoje z prvního čtení se odesílá Parlamentu spolu s odůvodněným stanoviskem a případným prohlášením Rady či Komise pro uvedení v zápisu z jednání Rady. Komise o svém postoji informuje Parlament.
  11. Parlament je o postoji Rady z prvního čtení zpravidla informován na plenárním zasedání, které následuje po formálním schválení postoje. Lhůty, které pro další fáze postupu stanovuje Smlouva, začínají běžet poté, co Parlament oznámí přijetí postoje Rady z prvního čtení v plénu (den po učiněném oznámení, které obvykle připadá na čtvrtek).
  12. Kdykoli je to možné, probíhají v době mezi přijetím politické dohody a formálním oznámením o postoji Rady z prvního čtení neformální kontakty, jejichž účelem je usnadnit (včasnou) dohodu ve druhém čtení (známou také jako "dohodnutý postoj z prvního čtení").
Pozn. V případě, že spoluzákonodárci usilují o dosažení dohody v prvním čtení, často pořádají neformální setkání, jichž se účastní zástupci Parlamentu (zpravodaj a případně i stínoví zpravodajové), Rady (předseda pracovní skupiny či Coreperu) a Komise (oddělení, které je pro tento spis příslušné, a generální sekretariát Komise) - jedná se o tzv. třístranná jednání.

Cílem je zajistit, aby pozměňovací návrhy Parlamentu přijaté v plénu byly pro Radu přijatelné. Komise často v souvislosti s tímto kompromisním zněním plní úlohu zprostředkovatele a redaktora.

Legislativa EU #2 První čtení v Evropském parlamentu

28. června 2016 v 23:28 | clay |  Politika
Celý text
Předseda Evropského parlamentu návrh postoupí parlamentnímu výboru, který jmenuje zpravodaje odpovědného za návrh zprávy obsahující pozměňovací návrhy k navrženému znění. Výbor hlasuje o této zprávě a o všech pozměňovacích návrzích, které k ní předložili ostatní poslanci, hlasuje. Evropský parlament poté vede rozpravu a hlasuje o legislativním návrhu v plénu na základě zprávy výboru a pozměňovacích návrhů. Výsledkem je postoj Parlamentu. Parlament může návrh schválit beze změn nebo předložit pozměňovací návrhy. Ve výjimečných případech může předseda požádat Komisi, aby svůj návrh stáhla. Postoj Parlamentu z prvního čtení se postupuje Radě.
  1. Po doručení legislativního návrhu Komise Evropskému parlamentu, předseda po konzultaci s příslušnými technickými útvary přidělí návrh příslušnému výboru.
  2. Výběr výboru závisí na předmětu, jehož se návrh týká.
  3. Jestliže se předmět týká i jiných výborů, může být možnost vyjádřit své stanovisko poskytnuta také těmto výborům.
  4. Jestliže nastane konflikt věcné příslušnosti, například v případě, že předmět spadá téměř rovnoměrně do působnosti dvou či více výborů, rozhodne o postupu Konference předsedů, a to na základě doporučení Konference předsedů výborů.
  5. Spory v otázce příslušnosti lze vyřešit pomocí postupu přidružených výborů nebo společnými schůzemi výborů a hlasováním.
  6. Současně s věcně příslušným výborem pracuje na návrhu i přidružený výbor, a to na základě společně schváleného harmonogramu. Zpravodajové obou výborů stanoví oblasti textu, které spadají do jejich výlučné či společné působnosti, a přesně se dohodnou na způsobu spolupráce. Zpravodajové se navzájem informují a měli by si vzájemně schválit znění, která předkládají výborům, i svá stanoviska k pozměňovacím návrhům. Příslušný výbor by měl bez hlasování přijmout pozměňovací návrhy přidruženého výboru, pokud se týkají záležitostí, které náleží do výlučné působnosti přidruženého výboru.
  7. Jestliže se příslušný a přidružený výbor na otázce působnosti neshodnou, může Konference předsedů rozhodnout o tom, jakou má který výbor působnost nebo může v případě, že předmět spadá rovnocenně do působnosti obou, rozhodnout o společných schůzích výborů.
  8. V případě postupu společných schůzí výborů příslušní zpravodajové vypracují jediný návrh zprávy, který se přezkoumá a o němž budou zúčastněné výbory hlasovat na společných schůzích, jimž společně předsedají.
  9. Příslušný parlamentní výbor u návrhu nejprve ověří jeho právní základ. Může si vyžádat stanovisko výboru příslušného pro právní záležitosti, který se také může z vlastního podnětu rozhodnout, že právní základ prověří.
  10. Má-li návrh finanční dopady, příslušný výbor musí rovněž ověřit, zda je v souladu s víceletým finančním rámcem, tedy zda jsou k dispozici dostatečné finanční prostředky. Takové ověření může z vlastního podnětu iniciovat rovněž výbor příslušný pro otázky rozpočtu.
  11. Příslušný výbor, politická skupina nebo nejméně 40 poslanců EP mohou vznést proti návrhu námitku, domnívají-li se, že návrh či jeho části nejsou v souladu s právy zakotvenými v Listině základních práv EU.
  12. Po přidělení návrhu příslušnému výboru výbor jmenuje ze svých řad jednoho zpravodaje. O tom, která politická skupina se bude zprávou zabývat v praxi rozhodují koordinátoři zastupující politické skupiny. Tato skupina navrhne zpravodaje z řad svých členů výboru nebo stálých náhradníků.
  13. Zpravodajové mohou být vybráni předem na základě výročního pracovního programu Komise, což jim umožňuje sledovat návrh již během jeho přípravné fáze, tedy před jeho předložením Parlamentu.
  14. Ostatní politické skupiny mohou jmenovat stínového zpravodaje, který je odpovědný za přípravu postoje této politické skupiny a sledování zpravodajovy práce.
  15. Zpravodaj vede návrh různými fázemi postupu, poskytuje rady výboru (během jeho posuzování na úrovni výborů) a Parlamentu jako celku (v plénu) ohledně obecného přístupu.
  16. Zpravodaj je odpovědný za předložení návrhu zprávy výboru, včetně svých pozměňovacích návrhů k návrhu Komise.
  17. Parlamentní výbor obvykle za účelem posouzení návrhu zprávy koná několik schůzí.
  18. U kontroverzních nebo "technických" spisů není neobvyklé uspořádat slyšení s odborníky nebo zadat studie či hodnocení dopadu.
  19. Komise může během rozpravy ve výboru svůj návrh obhajovat a zodpovídat otázky členů výboru.
  20. Poté, co je Radě návrh Komise předložený a Rada na něm začíná pracovat souběžně s Parlamentem, výbor obvykle požádá Komisi a Radu, aby ho informovaly o postupu návrhu v Radě a jeho pracovních skupinách.
  21. Přidružený výbor a výbory podávající stanovisko předloží svá stanoviska příslušnému výboru.
  22. Do doby stanovené příslušným výborem může pozměňovací návrhy předkládat každý poslanec EP. Všechny pozměňovací návrhy podléhají hlasování v příslušném výboru, který hlasuje prostou většinou.
  23. Dříve než příslušný výbor přistoupí k závěrečnému hlasování o návrhu legislativního aktu, požádá Komisi, aby předložila své stanovisko ke všem pozměňovacím návrhům, jež výbor přijal, a dále požádá Radu o připomínky. Pokud Komise nemůže učinit prohlášení nebo nemá v úmyslu přijmout všechny pozměňovací návrhy přijaté ve výboru, může výbor závěrečné hlasování odložit.
  24. Jakmile výbor zprávu schválí, je zařazena na pořad plenárního zasedání.
  25. Pozměňovací návrhy může ke zprávě předložit politická skupina nebo nejméně 40 poslanců a mohou o nich nechat hlasovat v plénu. Lhůtou pro předložení nových pozměňovacích návrhů v plénu je zpravidla středa ve 12:00 v týdnu před zasedáním.
  26. Plénum o legislativním návrhu rokuje na základě zprávy vypracované příslušným výborem, včetně veškerých předložených pozměňovacích návrhů, návrhu legislativního usnesení a případně zpravodajova vysvětlujícího prohlášení.
  27. V průběhu rozpravy v plénu přítomný komisař před hlasováním přednese a vysvětlí stanovisko, které ke všem předloženým pozměňovacím návrhům zaujímá Komise, a vysvětluje ho. Stanovisko Komise k pozměňovacím návrhům EP připravuje generální ředitelství, které je tímto spisem pověřené a schválí ho sbor členů Komise. V praxi tento spis připravuje skupina pro interinstitucionální vztahy, již tvoří členové kabinetu komisařů odpovědní za interinstitucionální vztahy, a potom ho ratifikuje sbor členů Komise.
  28. Parlament nejdříve hlasuje o pozměňovacích návrzích k návrhu Komise. Poté hlasuje o návrhu v jeho pozměněném či nepozměněném znění a následně o pozměňovacích návrzích k návrhu legislativního usnesení. Na závěr Parlament hlasuje o návrhu legislativního usnesení jako celku. Legislativní usnesení obsahuje pouze prohlášení o tom, zda Parlament návrh schvaluje či zamítá nebo zda ho pozměňuje.
  29. Veškerá výše uvedená hlasování probíhají prostou většinou, tj. většinou odevzdaných hlasů.
  30. Pokud Parlament legislativní usnesení nepřijme, návrh se vrátí příslušnému výboru.
  31. Parlament může:
    • celý návrh zamítnout
    • schválit návrh bez pozměňovacích návrhů
    • schválit návrh s pozměňujícími návrhy
  32. Jestliže návrh Komise nezíská většinu odevzdaných hlasů nebo byl-li přijat návrh na zamítnutí, který předložil příslušný výbor nebo alespoň čtyřicet poslanců, předseda Parlamentu přeruší hlasování o legislativním usnesení (které obvykle následuje po závěrečném hlasování o pozměněném návrhu) a požádá Komisi, aby svůj návrh vzala zpět. Pokud tak Komise učiní, legislativní postup je ukončen. Jestliže Komise odmítne, je předmět postoupen zpět parlamentnímu výboru.
  33. Jestliže je návrh Komise schválený jako celek, ale v podobě obsahující pozměňovací návrhy, odloží se hlasování o návrhu legislativního usnesení do doby, než Komise oznámí svůj postoj ke každému pozměňovacímu návrhu. Nemůže-li Komise učinit takové prohlášení do konce hlasování Parlamentu o jejím návrhu, informuje předsedu nebo příslušný výbor o tom, kdy bude moci učinit prohlášení a návrh je zařazen na pořad prvního plenárního zasedání, které následuje po tomto datu.
  34. Pokud Komise oznámí, že nemá v úmyslu přijmout všechny pozměňovací návrhy Parlamentu, zpravodaj nebo předseda příslušného výboru učiní Parlamentu formální návrh, zda má hlasování o návrhu legislativního usnesení pokračovat či nikoli. Před podáním tohoto návrhu může zpravodaj nebo předseda příslušného výboru požádat předsedu o přerušení projednání tohoto bodu. Rozhodne-li Parlament o odložení hlasování, věc se vrací příslušnému výboru k opětovnému projednání. V této fázi jsou přípustné pouze pozměňovací návrhy předložené příslušným výborem a návrhy, které mají za cíl dosáhnout kompromisu s Komisí.
  35. Předseda zasílá návrh ve znění schváleném Parlamentem spolu s doprovodným usnesením Radě a Komisi jako postoj Parlamentu.
  36. Poté, co Parlament ukončí své první čtení, může Komise přijmout "upravený návrh", do něhož zapracuje mnohé pozměňovací návrhy Parlamentu.
  37. Pro první čtení v Parlamentu není ve smlouvě stanovena žádná lhůta.
Pozn. Od vstoupení Amsterodamské smlouvy v platnost je možné legislativní postup uzavřít v prvním čtení. V posledních letech byla v souvislosti s počtem dohod dosažených v prvním čtení zaznamenána rostoucí tendence.

Legislativa EU #1 Návrh Komise

28. června 2016 v 23:13 | clay |  Politika
Evropská komise připraví legislativní návrhy z vlastního podnětu nebo na žádost jiných orgánů EU či zemí nebo na základě občanské iniciativy, často po konzultaci s veřejností. Konečný návrh se předloží současně Evropskému parlamentu, Radě a vnitrostátním parlamentům a v některých případech Výboru regionů a Hospodářskému a sociálnímu výboru.
  1. Řádný postup začíná předložením legislativního návrhu Evropskému parlamentu a Radě..
  2. Řádný legislativní postup se v současnosti uplatňuje v 85 stanovených politických oblastech pokrývajících většinu oblastí působnosti EU.
  3. "Právo iniciativy" má Evropská komise. Ta odpovídá za předložení většiny legislativních návrhů. Parlament a Rada ovšem mohou Komisi požádat, aby předložila návrh, přičemž v několika jasně vymezených případech mohou návrhy předložit i jiné instituce.
  4. Parlament může (většinou hlasů všech svých členů) požádat Komisi, aby předložila návrh v případě, kdy se domnívá, že jsou právní předpisy EU potřebné k provádění Smluv. Jestliže Komise odmítne návrh předložit, musí to zdůvodnit.
  5. Rada usnášející se prostou většinou může požádat Komisi, aby provedla průzkumy, které ministři pokládají za potřebné k dosažení společných cílů, a aby jí předložila vhodné návrhy.
  6. Smlouvy umožňují zahájení řádného legislativního postupu v níže vymezených konkrétních případech:
    • z podnětu čtvrtiny členských států (soudní spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce)
    • na doporučení Evropské centrální banky (určité články statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky)
    • na žádost Soudního dvora Evropské unie (zřizování specializovaných soudů připojených k Tribunálu, aby v prvním stupni jednaly a rozhodovaly o některých kategoriích žalob ve zvláštních oblastech, některá ustanovení statutu Soudního dvora Evropské unie)
    • na žádost Evropské investiční banky
  7. Komise může předložit návrh také na základě Evropské občanské iniciativy.
  8. Návrh Komise je výsledkem rozsáhlých konzultací, které lze vést různým způsobem (povinné provedení posouzení dopadu, zprávy vypracované odborníky, konzultace odborníků příslušných členských států, mezinárodních organizací či nevládních organizací, konzultace prostřednictvím bílých a zelených knih apod.).
  9. Postup konzultace se zahajuje také mezi různými odděleními Komise, aby se tak zajistilo zohlednění všech aspektů předmětné záležitosti (konzultace mezi útvary).
  10. Návrh komise je obvykle přijímán sborem členů Komise, a to buď na základě písemného postupu (bez diskuse mezi komisaři) nebo ústního postupu (dokumentace je diskutována sborem členů Komise) a je zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie.
  11. Komise předkládá legislativní návrh (obvykle návrh nařízení, směrnice či rozhodnutí) Evropskému parlamentu a Radě, ale také všem vnitrostátním parlamentům v EU a případně Výboru regionů a Hospodářskému a sociálnímu výboru.
Úloha vnitrostátních parlamentů
  1. Podle protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů a protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality ve Smlouvě o Evropské unii mohou vnitrostátní parlamenty vydat ve lhůtě osmi týdnů odůvodněné stanovisko, jestliže se domnívají, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity. Každý vnitrostátní parlament má dva hlasy. V dvoukomorovém parlamentním systému má každá komora jeden hlas.
  2. Je-li alespoň 1/3 vnitrostátních parlamentů toho názoru, že návrh není v souladu se zásadou subsidiarity, musí být návrh přezkoumán ("žlutá karta"). Tento práh se snižuje na ¼ u legislativního návrhu, který byl předložen na základě článku 76 Smlouvy o fungování EU (soudní spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce). Po přezkoumání na základě "žluté karty" se může orgán, který je autorem návrhu (obvykle Komise), rozhodnout, zda legislativní akt zachová, změní nebo stáhne.
  3. Pokud je dále v rámci řádného legislativního postupu prostá většina vnitrostátních parlamentů toho názoru, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity, musí být návrh přezkoumán ("oranžová karta"). Po takovém přezkoumání může Komise rozhodnout, že návrh zachová, změní nebo jej stáhne. V případě, že se Komise rozhodne návrh zachovat, musí svůj postoj zdůvodnit. Evropský parlament a Rada poté musejí před ukončením prvního čtení zvážit, zda je návrh v souladu se zásadou subsidiarity. Pokud Parlament prostou většinou hlasů svých poslanců a Rada 55% většinou svých členů usoudí, že návrh není v souladu se zásadou subsidiarity, návrh zaniká.
Stanoviska Výboru regionů a Hospodářského a sociálního výboru
  1. Komise a Rada musejí některé otázky konzultovat s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů, ale také s nimi konzultují i v případě, že to Rada uzná za vhodné. Hospodářský a sociální výbor musí například vydat své stanovisko k hospodářské a sociální politice a Výbor regionů musí být konzultován v otázkách životního prostředí, vzdělání a dopravy. Rada a Komise mohou pro předložení stanovisek stanovit časovou lhůtu. Tuto možnost konzultovat s oběma výbory má rovněž Evropský parlament. Výbory kromě toho mohou vydávat stanoviska z vlastního podnětu.

Posttreperendění

28. června 2016 v 11:48 | clay |  Alandy nepodepsaly!
Takže Britové jsou protekcionisti, v EU nemají co pohledávat. Byla chyba Francie, že je tam napotřetí pustila. Kdyby GB neutekla jako první z EFTA, mohla mít EHP jako ostatní země EFTA. To jest mohla za přístup platit do kohezních fondů a povinně přejímat legislativu EU jako ostatní země EFTA

já mám tak zásadní pochybnosti o tom, že jsou voliči schopni rozhodovat tak složitý problém INFORMOVANĚ, že nechápu, že bylo použito referendum. Pokud chtěli vystoupit, měl o tom rozhodovat parlament. Když vidím, kolik lidí i tu žere ty všechny fejky o banánech, okurkách atd, které na ně vypustil primárně britský bulvár a ochotně je přejímal další tisk, tak se děsím každého treperenda, ve kterém budou rozhodovat i o mně

Británie zapomněla na konzervativní, co je osvědčené, to je dobré. Oni mají vynikající parlamentarismus a uchýlili se k něčemu, v čem tradici nemají. Švýcaři jsou zvyklí na referenda i na to, že si nesou jejich následky dlouhodobě. Proto se neuchylují k protestním hlasům a rozhodují zodpovědně. Mají trénink. Britové do toho skočili rovnýma nohama v teplácích

Británie bude muset zvýšit daně a omezit státní výdaje, aby se vypořádala s hospodářskými následky brexitu, řekl britský ministr financí George Osborne.
za dva dny přišly obce, města, občané penzijní fondy atd o 3 biliony dolarů. Tolik odepsaly za dva dny obchodování

když GB vystoupí, musí si vyjednat přístup do EHP, jaký mají země EFTA. Tzn. platit za to a přejímat legislativu EU. Mj. tedy volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu. Že na tom bude GB stejně jako v EU? No a?

Euroskeptici jsou jak stádo ovcí

27. června 2016 v 18:56 | clay |  Alandy nepodepsaly!












Za poslední dva dny obchodování byly umazány


za poslední dva dny obchodování byly umazány 3 biliony dolarů občanů, měst, obcí, penzijních fondů atd.....



Stádo ovcí nepředstavuje demokracii

25. června 2016 v 11:12 | clay |  Po kapkách

Zatímco se celý svět vzpamatovává z převratného britského referenda o opuštění EU a představitelé kampaně pro brexit jásají nad svým vítězstvím, zdá se, že mnoho Britů ani pořádně neví o tom, o čem vlastně hlasovali, napsal list The Washington Post. Voliče, kteří se probudili do propadu akciových trhů a nejhoršího pádu libry za více než 30 let, nyní čeká celá řada ekonomických šoků, jež se podle analytiků jen prohloubí, než opět nastane nějaký obrat. Zatímco důsledky hlasování pocítí podle deníku celý svět, i Spojené státy, někteří britští voliči najednou říkají, že je teď mrzí, že vhodili hlasovací lístek ve prospěch brexitu.


Společnost Google oznámila, že jednou z nejčastějších otázek, kterou dnes Britové vyhledávali na internetu bylo Co je to Evropská unie? Poté si rovněž zjišťovali odpovědi na dotazy Co to znamená vystoupit z EU? a Co se bude dít teď, když jsme vystoupili z EU?



Výsledek referenda o vystoupení z Evropské unie zaskočil i některé Brity, kteří o něm rozhodli. Výsměch i hněv sklidil na sociálních sítích mladý Angličan, který v televizi svého hlasu pro odchod litoval. Neuměl si prý představit, že bude na jeho volbě záležet. Podobných reakcí novináři zachytili víc


Stay tuned

23. června 2016 v 10:49 | clay |  Alandy nepodepsaly!


Kmotrovská líbačka

18. června 2016 v 1:51 | clay |  Po kapkách



co se na ruské ambasádě naučíš.....

Další články


Kam dál